Příčiny karcinomu prsu, rizikové faktory
Bohužel navzdory intenzivnímu výzkumu doposud stále neznáme pravou příčinu vzniku karcinomu prsu. Ačkoliv již umíme popsat kaskádu změn na genové úrovni, které postupně vedou k přeměně původně zdravých buněk v buňky nádorové (hovoříme o tzv. malignímu zvratu), doposud stále nevíme, proč u jedné konkrétní ženy karcinom vznikne a u jiné nikoliv.
Umíme ale na základě rozsáhlých epidemiologických studií identifikovat rizikové faktory, které různě významnou měrou zvyšují pravděpodobnost rozvoje karcinomu v průběhu života. Některé z těchto faktorů řadíme mezi tzv. „preventabilní“, tzn. můžeme je ovlivnit svým chováním a přispět tak ke snížení míry rizika vzniku karcinomu prsu, řada z nich však bohužel patří mezi tzv. „nepreventabilní“, které ovlivnit nemůžeme. I ty jsou ale velmi užitečné, pomáhají nám totiž identifikovat rizikové skupiny žen, na které je vhodné cílit zvýšené úsilí po případném záchytu karcinomu v časném záchytu, kdy je největší šance na trvalé vyléčení.
I. Rizikové faktory životního stylu
- Obezita – je prokázáno vyšší riziko rozvoje karcinomu prsu u obézních žen v menopauze
- Nižší fyzická aktivita
- Stravovací návyky – tvoří komplexní faktor, za rizikový je považován zejména zvýšený příjem tuků, nižší podíl vlákniny, ovoce a zeleniny
- Alkohol – zvýšený příjem představuje obecně rizikový faktor z hlediska nádorových onemocnění
II. Faktory osobní anamnézy
- Rasa – vyšší riziko u bělošské populace
- Věk – hlavní rizikový faktor, ve zvýšeném riziku jsou obecně ženy nad 50 let věku
- Tělesná výška – vyšší riziko u vyšších žen
- Střední krevní tlak v těhotenství – zvýšená hodnota představuje zvýšené riziko pro rozvoj karcinomu prsu
- Histopatologické změny prsní tkáně – proliferující mastopatie, atypické hyperplazie (Nádory prsu)
- Předchozí ozařování na hrudník
III. Hormonální a gynekologické faktory
- Dřívější nástup menstruace (před 11. rokem věku)
- Menopauza v pozdějším věku (po 54. roce věku)
- Vyšší věk při prvním porodu (po 30.- 35.roce věku)
- Počet porodů – u žen s vyšším počtem porodů je popsáno nižší riziko vzniku karcinomu prsu
- Délka kojení – delší kojení působí jako protektivní (ochranný) faktor
- Hormonální léčba – studie zatím nepřinesly jednoznačné závěry, ale lze obecně říci, že u žen užívajících hormonální preparáty (antikoncepci, substituční léčbu během a po přechodu) existuje zvýšené riziko karcinomu prsu. Podstatný je přitom věk při užívání a délka užívání (po více než 10 letech od ukončení užívání hormonální antikoncepce již nebylo prokázáno zvýšené riziko). Zkoumán je rovněž také možný vliv intenzivní hormonální přípravy a stimulace vaječníku během léčby neplodnosti metodami asistované reprodukce (IVF) na zvýšení rizika rozvoje karcinomu prsu. Naše empirické zkušenosti tuto hypotézu sice podporují, jak se i v nedávné době objevilo v našich sdělovacích prostředcích, nicméně většina doposud provedených studií neprokázala ve sledovaném souboru žen celkově vyšší riziko výskytu karcinomu prsu (a děložní sliznice) u žen léčených IVF ve srovnání s neléčenými ženami s neplodností. Existují ovšem prokázané rizikové podskupiny žen podstupujících IVF:
- Bylo prokázáno přechodné krátkodobě zvýšené riziko karcinomu prsu v prvním roce po skončení IVF (resp. 12 měsíců po posledním cyklu IVF)
- Bylo rovněž prokázáno vyšší riziko riziko karcinomu prsu u žen, u nichž byla započata léčba IVF v mladém věku (24 let)
Z pohledu výše uvedených skutečností jednoznačně doporučujeme ženám, které užívají hormonální léčbu, zvýšenou opatrnost a nezanedbávání preventivních opatření (samovyšetřování + sono vyšetření prsou, mamografický screening). Za optimální považujeme komplexní klinické vyšetření zkušeným lékařem v návaznosti na sono nebo mamografické vyšetření, viz Doporučené sledování zdravých žen dle míry rizika ).
IV. Genetické faktory
Ačkoliv většina karcinomů prsu vznikne jako tzv. sporadická (ojedinělá, náhodná) forma, můžeme se poměrně často (v 10-15%) setkat i s tzv. hereditární (dědičnou) formou.
- Dědičná forma – nádory vznikají na podkladě dědičných genetických změn (tzn. změny jsou přítomné od narození ve všech buňkách
- Změny v genu BRCA-1, BRCA-2, dále např. Li-Fraumeni syndrom, syndrom Cowdenové, Peutz-Jeghersův sy atd
- Indikace ke genetickému testování na mutace BRCA-1, BRCA-2 (https://www.mou.cz/oddeleni-epidemiologie-a-genetiky-nadoru-oegn/d23#chapter=3)
- Pro zájemce nabízíme zajištění genetického testování ve spolupráci s akreditovanou pražskou laboratoří GHC Genetics s.r.o. (Onkogenetická vyšetření)
- Sporadická forma – při vyšetření pátráme po výskytu malignit obecně a zejména výskytu karcinomu prsu v anamnéze (u pokrevních příbuzných), dědí se určitá „dispozice“ reagovat na kancerogenní stimuly vznikem malignity. Riziko je zvýšené zejména u žen s karcinomem prsu v 1. příbuzenské linii.
V. Ostatní faktory
- Psychologické aspekty – onkologické choroby patří podle některých autorů mezi tzv. psychosomatická onemocnění. Sami ve své klinické praxi pozorujeme určité osobnostní rysy, které v některých případech predikuji příznivější nebo naopak méně příznivý průběh onemocnění. Obecně byl např. prokázán vyšší výskyt malignit u osob s depresivními stavy.
Zdroje:
Možnosti včasného záchytu karcinomu prsu, Jitka Abrahámová a kol, Grada 2003
Klinická onkologie, Pavel Klener a kol, Galén 2002